Monday, October 8, 2007

Zateplování svépomocí deskami EPS velkého formátu (2,5 x 1m)



Pokud se chystáte zateplit svépomocí polystyrenem větší tloušťky, asi se nevyhnete objednání EPS z fabriky. Při té příležitosti je možné nechat si desky nařezat na velký formát. Já jsem si nechal desky nařezat na formát 250 x 100 x 20 cm a tady jsou zkušenosti s prací s tímto materiálem.

Manipulace

Manipulace s velkýma deskama je samozřejmě horší. Zatímco klasické balíky s podlahovým polystyrenem od kamionu odnosily děcka, velké desky jsme museli do podkroví nanosit opatrně ve dvojicích, aby se neomlátily rohy (hlavně na schodech).

Při lepení na zemi s tím není problém, ale na lešení už to bylo horší, viz níže. Někdy jsem dělal i sám, ale ve dvou je to samozřejmě lepší.

Celá deska s lepidlem má asi 18kg, takže s hmotností není problém.

Lešení

Měl jsem klasické trubkové lešení na rozteč 1m a pak jsem litoval, že jsem nedal širší (1,5m?), ale na to jsem stejně neměl podlážky. Určitě by se tam líp pracovalo. Taky rozteč stojek (podélně) je dobré mít cca o půl metru větší než délka desky.

Při tloušťce EPS 20cm jsme dali lešení 50cm od zdi a bylo to tak akorát.

Řezání

Zkoušel jsem řezat i ručně ocaskou, ale byla to pěkná dřina, spousta nepořádku a problém s kolmostí řezu. Takže v této tloušťce jedině řezačka. Právě kvůli velkým deskám a omezenému prostoru kolem baráku jsem nedělal řezačku stolní, ale ruční s vodítkama. Znamenalo to víc práce, protože se muselo měřit a přidělávat vodítka z obou stran, aby byl řez kolmý. Na menších oknech nebyl problém udělat okolí okna ze dvou kusů, takže tam je minimum spár.

Lepení

Některé desky (asi krajní z bloku EPS) byly křivé v nejdelším rozměru. Prohnutí bylo maximálně 3 cm uprostřed a nebyl s tím problém – stačilo desku v polovině rozříznout (klidně i od ruky) a na poloviční délce už ta křivost byla zanedbatelná.

Desku jsme klasicky namazali po obvodu a doprostřed nasázeli buchty. Po přilepení na zeď bylo potřeba desku pořádně poplácat. Díky velikosti desky jsme neřešili menší nerovnosti (hlavně uskočený věnec od šalování).

Výjimečně, pokud byla křivá zeď a někde deska odstávala, jsme desku zapřeli o lešení a nechali takto zatvrdnout.

Je nutné dobře založit první řadu, protože případné nepřesnosti se na dlouhé desce dost projeví a může vzniknout vetší škvíra. Pokud ovšem pracujete přesně, výsledkem je opravdu celistvá plocha s minimem spár.

Pracnost a rychlost

Nemůžu to objektivně srovnat, protože s malýma deskama jsem v podstatě nedělal. Nicméně můj dojem je ten, že velké desky jsou o něco málo lepší. To, co ztratíte s velkýma deskama na komplikovanějších místech a při složitější manipulaci, doženete na rovných plochách, kde plácnete jednu velkou desku a máte to za 5 malých.

Závěr

Subjektivně se mi výsledek zateplení velkými deskami EPS zdá lepší (míň spár, celistvější plocha…), i když je to za cenu trochu horší manipulace. Na zateplení jednoduchého bugalovu bych bral určitě velký formát, na složitý patrový dům radši klasické desky 100 x 50.

Friday, August 31, 2007

Nápad - jak zapustit hmoždinky do silného EPS

Hledal jsem nějaký jednoduchý, levný a relativně rychlý způsob, jak vyřešit zapuštění hmoždinek do EPS tloušťky 20cm o cca 10 cm. Toto mě dneska napadlo:



Použil jsem vrták - frézu na elektrokrabice (cca 250Kč) na vyvrtání díry. Na výrobu špuntu jsem vzal prázdnou plechovku od synorexu, které jsem opižlal vrchní obrubu. Původně jsem chtěl tu obrubu úplně odříznout, ale to by jednak nedrželo kruhový tvar a druhak bych ten špunt nevyndal. Tak jsem tu obrubu nechal, jenom jsem ji zevnitř lehce ořezal flexou.

Na těch mých 100 hmoždinek do štítu a na nároží by to mohlo stačit...





Na vysvětlení:


Proč chci zapouštět hmoždinky?
  • Nepotřebuju drahé, dlouhé, a těžko sehnatelné hmoždinky.
  • Nenadělám si tepelné mosty do fasády
Proč dávám hmoždinky, když "jsou zbytečné"?
  • Protože jsem vyměkl :-) Budou ale jenom na nárožích a ve štítu. Tím zapuštěním eliminuju nevýhody (cena, tepelný most do ETICS) za cenu nějaké té práce navíc. A budu mít klidné spaní.